Po Svatojakubské cestě z portugalského Porta přes španělské Santiago de Compostela až na „středověký“ konec světa Finesterra a zpět po stejné cestě do Porta s jednodenním výletem do světově známé poutní Fátimy…
Píše se rok 2010, je jaro a my začínáme přemýšlet, jaké dobrodružství podniknout v létě. Portugalsko nás již nějakou dobu láká, ale máme trochu obavy, zda-li bychom při pěších túrách s batohem na zádech zvládli portugalské letní teploty. Nakonec neodoláme, volání dálek je silnější než představa našeho nepohodlí. Začíná hledání na internetu, sestavování itineráře, který je částečně daný, a zajišťování letenek….škoda, že o Portugalské Svatojakubské cestě je tak málo informací…budeme si v létě opět hrát na průzkumníky.
A už je tu 29. červen a my se přemísťujeme z Prahy přes Franfurkt do druhého největšího města Portugalska Porta, kde nás vítá nevlídné počasí. Později zjišťujeme, že se jedná o mlžný opar, který se pravidelně zvedá od Atlantického oceánu a od řeky Duero a který se rozplývá až v pozdních odpoledních hodinách a při našem pozdějším putování nás bude doprovázet a ochraňovat před slunečními paprsky. Přenocování si zajišťujeme v mládežnické ubytovně (16 euro na osobu, což bude nejdražší ubytování, které při pouti zažijeme). Poutnické cesty jsou totiž v Portugalsku lemovány hasičskými stanicemi, kam se mohou poutníci uchýlit a přenocovat zadarmo.
Co nás v nejbližších dnech čeká? Při trase z Porta do Santiaga celých 240 kilometrů šlapání po severní části Portugalska a po severozápadní oblasti Galície ve Španělsku. Povinná návštěva portské katedrály Catedral de Oporto, kde získáme takzvaný „credencial“ (poutnický pas, do kterého budeme dostávat razítka na místech, kterými projdeme). Od katedrály již začneme sledovat žluté šipky a poutnické mušle, které nás povedou mimo civilizaci bujnou portugalskou přírodou s nepřebernými vinicemi, ale také krásnými malebnými středověkými městy Sao Pedro de Rates, Barcelos (kde se podle legendy narodil portugalský symbol: galský kohout), Ponte de Lima (kouzelné město, kam se chci ještě někdy vrátit), Rubiaes a Valenca (poslední portugalská výspa s mohutným středověkým opevněním, z něhož je nádherný pohled na druhý španělský břeh řeky Minho)